Inspirující tvůrkyně –žena Anna Zemánková,vždycky se mi vybaví její tvůrčí poloha, a to sice – sedící u stolečku na zahradě, možná je na něm káva, usmívá se a vyšívá své fantastické květiny navzdory všem současným tendencím, školeným či neškoleným…ten klid a možnost kdykoliv dílo odložit, zapíchnout jehlu a jít zamíchat omáčku…

….ač lehce školená, snažím se docílit tohoto klidu a rozložení času navlékáním nití do jehly 

– třeba někdy hodně natenko…(čím tenčí nit tím delší čas, potřeba větší síly, potřeba zpomalení, nadechnutí se)

….ženský akt zpomalující běh věcí kolem, navozující atmosféru domácího ticha, trpělivosti, čekání, lásky.

….pokora k prostoru, tak by se dal nazvat pocit, který navozuje asi prvních dvě stě stehů, které ani v nejmenším nedávají  naději, že bude obraz někdy dokončen -běh na dlouhou trať.

Musím se vždycky smát, když vidím „nová média“, která čas přeskakují takovým způsobem, že ani autor sám mnohdy neví,co vlastně udělal nebo kam skočil, těm výsledným efektům, které možná odrážejí aktuální stav, ale ani náhodou nemůžou zachytit  vznikání věcí, ty jemné rozdíly, které završí obraz k definitivní podobě nebo ho naopak pošlou do nenávratna.

…a já chci přesně vědět, která nit udělala poslední tah, nebo která posouvá věc ode dne ke dni… Já jsem ten kdo rozhodne, nikoliv médium. Tento pocit zbožňuji. Je to jediná skutečná existující možná svoboda, kterou mi vymezuje tento dvojrozměrný prostor, a která mi takto způsobuje nezkrotnou radost….prostor pro mě…můj svět…svět nití, čar, svět beze slov, ničím neomezený.

   Expresivní vyjadřování je moje bytostné vyjadřování a jiné snad ani nedovedu, kdybych dělala jídelní servis, bude expresivní, moje dětství bylo totiž tak expresivní, že toto nelze odbourat, tudíž snad existuje jen dvojí možnost : buď mne takto přijmout nebo ne.

 

 Text Věry Linhartové, mě ujistil o podobnosti uvažování:

  

V případě    že by bylo lze zjistit chybu

Znamenalo by   to   že je někde poměrný cíl

     Protože  však  nepředpokládám   cíl  ne-

může  to  být chyba    ale    pouze   chybění

Chyba předpokládá porušení určitého celku

      Chybění je jen to       co by mohlo a ne-

musí nastat     Pochybuji    že bych chybo-

vala        zcela určitě však    když nevytvá-

řím     tedy se aspoň dopouštím chybějícího

:

  

  

 

D.Mikulášková  20.4.2006